Podle nejnovějších dat Úřadu práce České republiky (ÚP ČR) zveřejněných 10. dubna 2026 klesla míra nezaměstnanosti v ČR v březnu 2026 na 5,0 % z únorových 5,2 %. Trh práce oživuje s příchodem jara – pokles zaznamenalo 13 z 14 sledovaných krajů, přičemž celostátní počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let překračoval 355 000 osob. Tento článek přináší komplexní analýzu nezaměstnanosti ČR podle krajů za březen 2026, identifikuje klíčové trendy na trhu práce a přináší praktické informace pro firmy i uchazeče o zaměstnání.

Celková situace na trhu práce v ČR v březnu 2026

Podíl nezaměstnaných osob (PNO) – metodický ukazatel ÚP ČR měřící dosažitelné uchazeče o zaměstnání ve věku 15–64 let vůči ekonomicky aktivní populaci téhož věku – se v březnu 2026 snížil o 0,2 procentního bodu meziměsíčně. Jarní sezónnost hraje zásadní roli: stavebnictví, zemědělství, turistický ruch a pohostinství tradičně nabírají v březnu a dubnu nové zaměstnance, což se promítá do klesajícího počtu registrovaných uchazečů.

Meziroční srovnání ovšem přináší varující signál: ve většině krajů je únorová a březnová nezaměstnanost v roce 2026 vyšší než ve stejném období roku 2025. Tento trend odráží globální hospodářské zpomalení, pokles zakázek v průmyslu (zejména automotive) a strukturální transformaci trhu práce spojenou s automatizací a digitalizací.

Přehled nezaměstnanosti podle krajů – březen 2026

Kraj 03/2026 (%) 02/2026 (%) Změna (p.b.) 03/2025 (%) Volná místa Uchazečů/místo
Praha 3,8 4,0 −0,2 3,3 22 525 1,7
Pardubický kraj 4,1 4,3 −0,2 3,4 4 584 3,2
Plzeňský kraj data nedostupná – zpráva nebyla poskytnuta
Středočeský kraj 4,2 4,4 −0,2 3,5 13 943 3,0
Kraj Vysočina 4,2 4,5 −0,3 3,6 3 244 4,5
Zlínský kraj 4,2 4,5 −0,3 3,7 3 680 4,4
Královéhradecký kraj 4,3 4,6 −0,3 3,5 3 359 4,7
Jihočeský kraj 4,5 4,8 −0,3 3,7 5 573 3,5
Olomoucký kraj 5,3 5,6 −0,3 4,7 4 251 5,2
Jihomoravský kraj 5,6 5,8 −0,2 4,9 7 052 6,5
Liberecký kraj 5,8 6,1 −0,3 5,2 2 638 6,7
Karlovarský kraj 6,0 6,4 −0,4 5,9 2 593 4,7
Moravskoslezský kraj 7,0 7,0 0,0 6,4 6 290 8,8
Ústecký kraj 7,5 7,9 −0,4 7,2 4 845 8,5
ČR celkem 5,0 5,2 −0,2 4,5 ~84 700 ~4,2

Zdroj: Úřad práce ČR, tiskové zprávy krajských poboček, vydáno 10. dubna 2026. Data za Plzeňský kraj nebyla poskytnuta. Celostátní součty jsou orientační na základě 13 dostupných krajských zpráv.

Kraje s nejnižší nezaměstnaností

Praha (3,8 %)

Hlavní město si udržuje suverénně nejnižší nezaměstnanost v celé republice. Se 22 525 volnými pracovními místy a poměrem 1,7 uchazeče na jedno volné místo je Praha klasickým trhem zaměstnance. Dominují poptávka po IT specialistech, projektových manažerech, finančních analyticích a manažerech zákaznické zkušenosti. Meziroční nárůst z 3,3 % na 3,8 % odráží dopady poklesu přímých zahraničních investic a zpomalení sektoru sdílené ekonomiky.

Pardubický kraj (4,1 %)

Pardubický kraj obsadil třetí nejnižší nezaměstnanost v republice. Kraj vykazuje silnou poptávku ve výrobních profesích, logistice a IT. Přítomnost velkých zaměstnavatelů z chemického průmyslu a letecké dopravy (Letiště Pardubice) stabilizuje místní trh práce. Ratio 3,2 uchazeče na volné místo naznačuje relativně vyrovnanou situaci – horší než Praha a Středočeský kraj, ale výrazně příznivější než problémové regiony.

Středočeský kraj, Kraj Vysočina a Zlínský kraj (4,2 %)

Trojice krajů sdílí hodnotu 4,2 %, přičemž každý z nich vykazoval meziměsíční pokles o 0,2–0,3 p.b. Kraj Vysočina a Zlínský kraj jsou přitom jedny z krajů s největším meziměsíčním poklesem (−0,3 p.b.), tedy s intenzivní jarní obnovou zaměstnanosti. Ve Zlínském kraji je situace na úrovni okresů diferencovaná: okres Zlín dosahuje 3. nejnižší nezaměstnanosti ze všech okresů ČR a Kroměříž figuruje na 5. místě. Kraj Vysočina registruje nejnižší nezaměstnanost v Jihlavě a Pelhřimově.

Královéhradecký kraj (4,3 %)

Královéhradecký kraj zaznamenal jeden z největších meziměsíčních poklesů ze všech krajů v republice (−3,6 %, resp. −0,3 p.b. ve skokové hodnotě). Kraj disponuje 3 359 volnými místy a poměrem 4,7 uchazeče na místo. Ekonomika kraje je diverzifikovaná – textilní průmysl, strojírenství a rozvíjející se logistický sektor v blízkosti D11.

Jihočeský kraj (4,5 %)

Jihočeský kraj s 4,5 % nezaměstnanosti patří k osmici krajů s nejnižší nezaměstnaností v ČR. 5 573 volných míst a pokles o 0,3 p.b. meziměsíčně odráží příznivý vývoj. Kraj těží z rozvoje cestovního ruchu v oblasti Šumavy a Třeboňska, silné pozice v potravinářském průmyslu a přítomnosti zahraničních výrobních závodů v okolí Českých Budějovic a Písku.

Kraje s nejvyšší nezaměstnaností

Ústecký kraj (7,5 %) – nejvyšší v ČR

Ústecký kraj zůstává regionem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v České republice. Přestože pokles o 0,4 p.b. meziměsíčně je pozitivní, meziroční nárůst z 7,2 % na 7,5 % ukazuje, že strukturální problémy přetrvávají. 41 332 uchazečů a pouhých 4 845 volných míst (ratio 8,5 uchazečů/místo) svědčí o závažném nepoměru nabídky a poptávky. Region se potýká s důsledky restrukturalizace těžebního průmyslu, nízkou vzdělanostní strukturou a geografickými překážkami dojížďky za prací.

Moravskoslezský kraj (7,0 %) – jediný bez zlepšení

Moravskoslezský kraj jako jediný ze všech krajů ČR nezaznamenal žádné meziměsíční zlepšení (stagnace na 7,0 %). 55 240 uchazečů a poměr 8,8 uchazečů na jedno volné místo řadí kraj k nejhůře postiženým oblastem. Klíčovým problémem je okres Karviná s 10,4 % nezaměstnanosti – nejvyšší hodnotou ze všech okresů ČR. Restrukturalizace hornického průmyslu (ukončení těžby OKD), odliv kvalifikovaných pracovníků a pomalá průmyslová diverzifikace jsou hlavními příčinami stagnace.

Střední a nadprůměrné regiony

Olomoucký kraj (5,3 %)

Olomoucký kraj klesá o 0,3 p.b. meziměsíčně a přibližuje se celostátnímu průměru. S 4 251 volnými místy a poměrem 5,2 uchazeče na místo kraj vykazuje silnou poptávku v průmyslové výrobě, zdravotnictví a vzdělávání (přítomnost Univerzity Palackého). Zemědělský a potravinářský sektor přispívá k jarnímu oživení.

Jihomoravský kraj (5,6 %)

Přes nominálně nadprůměrnou nezaměstnanost nabízí Jihomoravský kraj 7 052 volných míst – třetí nejvyšší počet ze všech krajů – a dominantní postavení v IT, automotive a farmaceutickém průmyslu. Brno jako druhé největší město ČR táhne poptávku po specializovaných profesích. Ratio 6,5 uchazeče na místo je sice vyšší než celostátní průměr, avšak volná místa jsou kvalitativně náročnější.

Liberecký kraj (5,8 %)

Liberecký kraj klesá o 0,3 p.b. na 5,8 %. Kraj trpí relativně nízkým počtem volných míst (2 638) a poměrem 6,7 uchazeče na místo. Průmysl skla, bižuterie a automotive prochází transformací, přičemž rozvoj logistiky podél D10 a D35 nabízí nová pracovní místa pro střední kvalifikaci.

Karlovarský kraj (6,0 %)

Karlovarský kraj zaznamenal pokles o 0,4 p.b. – jeden z největších meziměsíčních poklesů v republice. Přesto zůstává nad celostátním průměrem. Lázeňský průmysl, který byl výrazně zasažen výpadkem ruské klientely od roku 2022, se pomalu adaptuje na nové trhy (německá klientela, zdravotní turistika). 2 593 volných míst a poměr 4,7 uchazeče na místo naznačují mírné oživení.

Klíčové trendy na trhu práce ČR – březen 2026

  • Jarní sezónní oživení: Nástup jara tradičně přináší pokles nezaměstnanosti díky otevření stavebních sezón, zemědělských prací a turistiky. Tento jarní efekt byl v březnu 2026 patrný ve 13 z 14 krajů.
  • Meziroční nárůst jako trvalý signál: Ve všech krajích je březnová nezaměstnanost 2026 vyšší než v březnu 2025, průměrně o 0,5–0,7 p.b. Jde o strukturální jev spojený se zpomalením automotive sektoru a globálním útlumem průmyslové výroby.
  • Digitalizace veřejných služeb – Klientská zóna Jenda: ÚP ČR dále rozvíjí online samoobslužný portál Jenda, který umožňuje uchazečům spravovat svůj stav evidence, podávat žádosti a komunikovat s poradci bez nutnosti osobní návštěvy.
  • Karviná jako epicentrum strukturální krize: Okres Karviná s 10,4 % nezaměstnanosti (nejvyšší v ČR) dokumentuje dopady ukončení hlubinné těžby OKD. Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je masivně nasazována, ale efekt je omezený bez příchodu nových investorů.
  • Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) zesiluje: Napříč kraji jsou spuštěny nebo rozšiřovány programy rekvalifikací (digitální gramotnost, svářeč, elektrikář, jeřábník), dotovaná pracovní místa pro OZP a příspěvky na podnikání. APZ je klíčovým nástrojem zejména v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.
  • Zvyšování počtu OSVČ jako alternativa: Trvající nejistota v průmyslovém sektoru nutí část uchazečů zvažovat přechod na živnostenské podnikání. ÚP ČR proto rozšiřuje poradenské programy pro potenciální podnikatele.

Dopady na firmy a uchazeče o zaměstnání

Pro zaměstnavatele a HR manažery

Regionální diferenciace trhu práce vyžaduje odlišné náborové strategie podle lokality:

  • V Praze, Středočeském a Pardubickém kraji přetrvává nedostatek pracovníků v IT, logistice a technice – je nutné nabízet konkurenceschopné mzdy, hybridní práci a benefity.
  • V Ústeckém, Moravskoslezském a Libereckém kraji je vyšší dostupnost pracovní síly, zejména ve středních a dělnických profesích – příležitost pro výrobní podniky expandující mimo metropolitní oblasti.
  • Profese s nejvyšší poptávkou: svářeč, elektrikář, skladník/řidič VZV, jeřábník, zdravotní sestra, IT administrátor, projektový manažer, obchodní zástupce.
  • Využití nástrojů APZ (příspěvek na zřízení pracovního místa, dotace na rekvalifikaci) může snížit náklady na nábor a adaptaci zaměstnanců.

Pro uchazeče o zaměstnání

  • Nejlepší šance na rychlé uplatnění mají uchazeči s technickými kvalifikacemi a ochotou dojíždět nebo se přestěhovat do krajů s nižší nezaměstnaností.
  • Rekvalifikační kurzy financované ÚP ČR jsou dostupné bezplatně – IT kurzy, svářeč, řidič, zdravotní profese jsou nejžádanějšími směry.
  • Klientská zóna Jenda umožňuje efektivní správu registrace a komunikaci s úřadem práce online.
  • Uchazeči z Ústeckého nebo Moravskoslezského kraje mohou využít příspěvek na dojíždění za prací mimo místo bydliště.

Výhled vývoje nezaměstnanosti – duben a jaro 2026

Na základě sezonních vzorců a aktuálních trendů lze pro duben 2026 očekávat:

  • Další pokles celostátní míry nezaměstnanosti – pravděpodobně na 4,7–4,9 % – díky pokračující jarní sezónnosti v stavebnictví, zemědělství a turistickém ruchu.
  • Mírné zlepšení v Moravskoslezském kraji, pokud budou pokračovat investice v rámci Zóny průmyslového rozvoje Karviná a dalších průmyslových parků.
  • Přetrvávající tlak v Ústeckém kraji – bez systémových investic a přílivu zaměstnavatelů zůstane PNO nad 7 %.
  • Zvýšená poptávka po sezónních pracovnících v pohostinství, zemědělství a stavebnictví – personální agentury zaznamenají zvýšenou poptávku.
  • Příští data ÚP ČR za duben 2026 budou zveřejněna 12. května 2026.

Závěr

Březnová data potvrzují, že český trh práce v roce 2026 zůstává v dobré kondici, ale čelí narůstajícím meziročním tlakům. Jarní oživení snižuje nezaměstnanost sezonně, avšak strukturální problémy v těžebních a průmyslových regionech (Karviná, Ostrava, Ústecký kraj) vyžadují dlouhodobá řešení – investice do diverzifikace průmyslu, vzdělávání a digitální transformace.

Pro firmy hledající pracovníky i pro uchazeče o zaměstnání zůstává klíčová regionální orientace a využívání dostupných nástrojů – ať už jde o programy aktivní politiky zaměstnanosti, rekvalifikace financované ÚP ČR, nebo digitální platformy jako Klientská zóna Jenda.

TNT Agency jako personální agentura se sídlem v Pardubicích sleduje vývoj trhu práce průběžně a pomáhá firmám i uchazečům orientovat se v dynamickém prostředí českého pracovního trhu. Kontaktujte nás pro konzultaci náboru nebo kariérního poradenství.